Postřehy z konference Projektový Management 2018 ve Zlíně

Byl to pro mě první ročník na Konferenci PM ve Zlíně. Musím se přiznat, že jsem byl příjemně překvapen, jak kvalitou přednášek, tak i kvalitou workshopů a celkovou organizaci konference. Ukázalo se, že jak se svět zrychluje a digitalizuje, tak se projekty stávají komplexnejší, což klade nové výzvy na projektový management. Trendem posledních let je agilní řízení projektů a toto téma bylo dominantní i ve Zlíně.

Společným poselstvím většiny přednášek bylo varování, že než se pustíme do nějaké změny (agilní transformace), musíme vědět proč. Zamyslet se a identifikovat problémy, které nás skutečně trápí a které chceme změnou či transformací vyřešit. Nedělat agilní transformaci jen proto, že je to trendy a že to dělají všichni okolo. Pokud nevíte, co od změny očekáváte, nikdy nebudete vědět, zda nový způsob práce je pro vás lepší než ten starý.

Zuzana „Zuzi“ Šochová se věnovala tématu Agilní Leadership, který není jenom o manažerech. Protože manažer je role, ale agilní leadership je mindset. Zdůraznila, jak je důležité koukat na systém z nadhledu a nezaměřovat se na jednotlivce ale právě na celý systém. Každá firma by se měla zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby tady zítra nebyla? Jakou hodnotu vlastně vytváří pro své okolí?

V panelové diskuzi se mimo jiné otevřelo téma, jak reagují zákazníci na agilní způsob řízení projektů? Z diskuze vyplynulo, že ne všichni zákaznici jsou ochotní nebo mají možnosti se zapojovat a dávat zpětnou vazbu tak často, jako je u agilních projektů potřebné. Komplikace často nastávají během spolupráce se státní správou nebo farmaceutickými firmami, které jsou vázány přísnými normami. Nicméně je potřeba se naučit se zákazníky pracovat a jak říká Zuzka: “Je potřeba si svého zákazníka vychovat”. Příkladem mohou být severské země, kde mají agilní kouče i ve statní správě.

Výborná a praktická byla přednáška od Zděnka Macháčka na téma Jak (ne)dělat agilní transformaci. Zdůraznil, jak je důležité každou změnu správně a včas komunikovat. Jak je důležité do změny zapojovat lidi, kterých se to týká. Když připravujeme změnu v úzkém kruhu lidí (například čtvrt roku), a potom ji chceme předat týmu na hodinovém meetingu, tak to většinou vede k nepochopení myšlenky, protože týmu chybí myšlenkový pochod, který probíhal po celou dobu přípravy změny. Tým pak potřebuje nějakou dobu, aby se se změnou srovnal

Další myšlenka, která zazněla, je, že na agilní transformaci neexistuje univerzální návod. To, co funguje u jednoho, nemusí fungovat u druhého. Příklad toho může být Spotify. Z jeho pěkného videa se spousta lidí inspiruje, ale je potřeba si uvědomit, jaké podmínky a produkt Spotify na začátku mělo. Nejde všechno beze smyslu zkopírovat a čekat, že to bude fungovat. Nicméně když se do transformace pustíme a máme ujasněné proč jí děláme, tak je dobré na nic nečekat.

Zajímavé workshopy:

  • Seřaďte se!
  • Průmyslová špionáž – hra o komunikaci s Legem
  • Agilní vývoj s papírovými vlaštovkami

Daily Scrum

Hlavním cílem denního scrumu je synchronizace vývojového týmu a vytvoření efektivního plánu tak, aby se tým co nejvíce přiblížil cíli sprintu. Na konci schůzky by každý z týmu měl vědět na čem bude pracovat a kde bude nejvíce platný. Důležitý je celkový pohled. Je dobré, si vždy ověřit jestli stíháme dokončit vše co jsme si pro iteraci naplánovali. Pokud ne, tak upravit transparentně plán tak, aby tým doručil maximální hodnotu pro byznys s ohledem na cíl sprintu.

Forma denní schůzky je na členech vývojového týmu. Doporučený formát jsou 3 otázky:

  • Co jsem dokončil včera, abych pomohl týmu splnit cíl sprintu?
  • Co dokončím dnes, abych pomohl týmu splnit cíl sprintu?
  • Vidím nějakou překážku, která mě nebo týmu brání ve splnění cíle sprintu?

Následovat může diskuze, které se mohou zúčastnit všichni nebo jen zainteresovaní lidé. Daily Scrum je otevřená schůzka a může se jí účastnit kdokoliv, koho tyto informace zajímají, nicméně mluvit by měli jen členové týmu.

Je potřeba si uvědomit, že Daily Scrum bude dávat smysl jen v případě, že tým pracuje na stejné věci. Pokud každý v týmu dělá na něčem jiném, co s ostatními nemá žádnou interakci, nevzniká potřeba se synchronizovat. Vedlejším benefitem může být sdílení znalostí a šíření know how.

Obvykle netrvá déle než 15 minut a probíhá každý den ve stejný čas a na stejném místě. Většinou ve stoje před tabulí nebo televizí, kde je vidět progres, ale vždy záleží na kontextu. Je dobré, vizualizovat aktuální stav byznys požadavků (user story) v iteraci.  Rozdělit si je na menší úkoly, které se dají splnit za jeden den a členové týmu na nich mohou spolupracovat. Je pak dobře vidět, když se tým někde zasekne a potřebuje pomoct.

Nejčastější chyba je, že se schůzka změní ve status meeting, který slouží ke kontrole lidí zda pracují, kde se reportuje vlastníkovy produktu nebo nadřízenému na čem jednotlivý členové týmu dělali. Další chybou může být že vlastník produktu sklouzne k micromanagementu lidi neboli rozdává úkoly přímo členům týmu.

Jednoduchá metoda, jak poznat jestli tým nesklouzává k reportingu je, pozorování očního kontaktu a počtu interakcí. Když všichni mluví k jedné osobě, zaměřují se více na to, co dělali a členové týmu mezi sebou moc nereagují, jde spíše o status meeting.